Jdi na obsah Jdi na menu
 


21. 7. 2016

Kdo/co tvoří realitu? II. Minulost a budoucnost existuje pouze skrze myšlenky

Tento článek volně navazuje na Kdo/co tvoří realitu? I. Tuto první část si můžete přečíst zde.

Dnes bych chtěla rozebrat vnímání času typické pro západní kulturu, které je odlišné od vnímání času jiných kultur (často těch dřívějších,  např. starověkých, ale i současných).  Chci se na vnímání času ovšem podívat obecněji, nebudu se zaměřovat na vnímání času konkrétních kultur, chci Tě jen, čtenáři, seznámit se stanoviskem, které není nijak rozšířené a i kdyby bylo, bylo by těžké jej obecně přijmout. Tím stanoviskem je, že chápání času, typické pro západní kulturu, není nijak vědecky potvrzené a tak se o něm nedá říct, zda je vůbec pravdivé.

Jak už totiž název napovídá, jde jen o „chápání“ času, nikoli o pravdivou skutečnost, jak čas plyne. Naše pojetí času pochází z toho řeckého; žijeme v prostoru, kterému říkáme Vesmír, a čas je zde objektivní veličinou, nezávislou na našem pozorování. To znamená, že čas se objektivně děje, říkáme, že plyne, bez ohledu na to, zda jej vnímáme, či ne.

Když už čas pozorujeme, tak jedině zvnějšku, stojíme tedy mimo něj a zaznamenáváme body na přímce- vnímáme jej jako lineární přímku obsahující minulost, přítomnost a budoucnost (nebo jej sledujeme v kruhu, to znamená, že bereme v potaz, že se jednotlivé cykly periodicky opakují). Podle teorie relativity a kvantové teorie je však toto vnímání času bezpředmětné, protože prostě nelze tak snadno oddělit vnitřní od vnějšího a naopak (každý pozorovatel je tedy součástí fenoménu, který pozoruje).

zapadni.jpg

Pro srovnání bych uvedla chápání času jiných kultur, které pro nás může být nepřijatelné, ale není vlastně o nic míň pravděpodobné, než to naše.

Například starobylé semitské chápání času není jednoduše lineární (tedy minulost, přítomnost a budoucnost) jako chápání času u nás. Oni chápali počátek (naši minulost) jako pohyblivý střed, jež jim předcházel, zatímco budoucnost je následovala.

semitske.jpg

Aramejské pojetí času oproti tomu vyjadřoval obraz karavany, jíž byla celá společnost součástí a jež se neustále pohybovala. Lidé, kteří byli starší a dříve odešli/zemřeli byli před nimi, mladší, co se narodili po nich, za nimi. Vnímali to ovšem jako jednu neoddělitelnou skutečnost, která se děje souběžně.

aramejske.jpg

 

Nad těmito příklady je nutné se trochu zamyslet a pokusit se je přijmout, protože jak už jsem psala výše, nejsou o nic míň pravděpodobné, než způsob vnímání času v západní společnosti dnes.

Chtěla jsem demonstrovat variabilitu, která ve způsobech nahlížení na čas existuje, a zároveň tak potvrdit, že vše je opět uzpůsobeno tak, jak to vnímáme ve svých myšlenkách. Zejména budoucnost a minulost vlastně objektivně neexistuje. Obě přežívají jen v naší mysli.

To jediné, co objektivně je, aniž bychom na to museli nějak nahlížet, je přítomný okamžik. Ten sice také můžeme (a často to tak děláme) vnímat skrze náš názor na něj, ale pokud se dokážeme koncentrovat a chvíli si o něm nic nemyslet, i tak bude existovat. Tehdy se já, pokud to alespoň na kratičký okamžik dokážu, cítím velmi osvobozeně.

A takto se dá také skutečně velmi jednoduše operovat s traumaty z minulosti. Jelikož to trauma, které z minulosti máme, opět existuje jen v našich myšlenkách, je velmi jednoduché tyto myšlenky nahradit za jiné. Je to stejné, jako když do sklenice s blátem začnete napouštět čistou vodu z kohoutku. Po nějaké době se bláto promísí s vodou, začne se vylévat a nakonec bude sklenice čistá.

Není zde nutná žádná intenzivní práce na sobě. Je zde nutné pouze pochopit, že ve skutečnosti existuje jen přítomnost. Minulost a budoucnost jsou pouze naše vlastní interpretace těchto fenoménů v naší hlavě.

A pokud máme z traumatu nějaké následky, které do přítomnosti přesahují, je opět nasnadě změnit na ně názor. Je důležité změnit přístup. Změnit způsob, jak na ně nahlížíme.

Způsoby pojetí času jsou volně parafrázované z knihy Meditace o Genesi od Neila Dozglase-Klotze. Doporučuji k přečtení zejména těm, jež jsou otevření k jinému pojetí křesťanství a k myšlence, že Bible je velmi špatně pochopená a přeložená. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pěkné

Mára, 21. 7. 2016 23:38

pěknáááá schémata